Jak se jich zbavit?

        Máte doma, nebo na zahrádce mravence?

Mravenci jsou hmyz který se dorozumívá feromony (složitými pachovými signály). Pokud jim tyto pachy přerušíte nebo zničíte, máte vyhráno. Nejlepší je pepř, skořice, nebo bobkoví list. Obsypte mraveniště nebo místa kam nechcete aby lezli touto aromatickou látkou, mravenci se tam už neukážou a kdyby přece jen, tak proces zopakujte.

        Pokud máte mravence v bytě: Použijte pastu na zuby. Pastou vymažte skulinky a škvíry kterými lezou. Do rohů místnosti dejte aromatickou látku (pepř, skořice, bobkoví list) ale nesmí se po zemi povalovat drobečky pečiva atd. Pak máte vyhráno. Jenže nic není zadarmo a každá mince má dvě strany. Pokud se zbavíte mravenců, nebo je vyženete z míst kam nechcete aby lezli. Objeví se vám tam s největší pravděpodobností jiný druh hmyzu (pavouci, rybenky, atd.) které jste tam předtím neměli.

        Pokud máte mravence na zahrádce nebo ve skleníku: Pokud si jen tak lezou a nepěstují mšice tak v tom nevidím problém. Můžete být spíš šťastní, že je tam máte. Protože mravenci jsou druhými největšími přemisťovateli zeminy (hned po dešťovkách) u nás. Ale pokud vám roznášejí mšice na rostliny je to problém. Na mraveniště ve skleníku je dobrá vřelá voda. Uvařte hrnec vody a ještě vřelou ji nalijte do mraveniště. Na mšice na rostlinkách platí kyselina citrónová. Vymačkanou šťávou z citrónu potřete listy i stonek a mravenci a mšice by se tam neměly objevit. Ale mějte na paměti že mravenci jsou všežravci takže tím, že je máte ve skleníku, tam nebudete mít jiné parazity. Nejekologičtější řešení ohledně skleníku je očistit rostliny kyselinou citrónovou a nasypat mravencům do mističky cukr s vodou.

        Mravenci budou mít pravidelný přísun medoviny (ale nedávejte tam toho cukru moc jinak by si zvykli jen na cukr a už by nelovili) takže nebudou potřebovat mšice a vy budete mít skleník bez parazitů.

Chemie je na nic! Nejen mravenci ale všechen hmyz je proti chemii imunní. Chemií vyhubíte 99% jedinců ale 1% přežije a je vůči této látce imunní. Takže je to boj který nevyhrajete.

Kdo je lepší?

        Nejstarší mravenec je starý 100mil. let byl nalezen v jantaru. Takže doložený výskyt mravenců je asi 100mil let. Pro srovnání člověk je na planetě asi 1mil. let. Kdo měl více času na vývoj?

         Mravenci. Je to společnost živočichů žijících v obrovských "městech". Jako příklad si uveďme mravence lesního (formica rufa). Jeho kolonie má něco kolem 1mil. jedinců. Mraveniště má na výšku 0,5-1metr. Mraveniště je jako ledovec, má celkovou velikost 1/3 nad povrchem a 2/3 pod povrchem. Teď si vezměte 50-100m velikou budovu. Dvojnásobně tak velikou pod zemí a nacpěte do ní 1mil lidí na celou ČR by stačilo 20takovýchto měst.

        Někdo by mohl namítat že my máme klimatizaci topení... Mravenci však tyto technologie mají taky. Mraveniště jsou odvětrávána složitým mechanizmem chodem a šachet. Vytápění obsluhují samotní mravenci. Vylezou na kupu nahřejí svá tmavá těla a vběhnou do mraveniště. Tímto způsobem udržují teplotu kolem 16 °C.

        Člověk si myslí že je pánem tvorstva, že není dokonalejšího tvora na Zemi. Já si myslím opak. Říkáte že nikdo nemá zemědělství, průmysl, silnice, města...co máme my. Namítám mají a ti u kterých by jste to nečekali ti nejmenší, mravenci. Města jsme si už vysvětlili a zemědělství, strojírenství, infrastruktura?

        Zemědělství mají i mravenci. Mravenec černolesklý pěstuje houbu Cladosporium myrmecophilum pro kterou  připravují rozhryzané dřevo, která je na tuto práci mravenců odkázána a jejichž vlákna zároveň dodávají mraveništi pevnost. Nebo mravenci střihači stříhají kousky listů a nosí je do mraveniště jen proto aby na nich mohla růst jejich houba kterou konzumují. Mají to dokonce vymyšlené tak že královna při svatebním letu si nese semínko této houby aby je později umístila do mraveniště. Nebo chov mšic. Některé druhy mravenců jim staví "stáje" přímo na rostlinách, jiní je nosí do mraveniště kde jim ustřihávají křídla a krmí speciálním feromonem který zpomaluje růst křídel.

        Průmysl. Člověk vyrábí stroje aby si ulehčil práci. Ale mravenci to nepotřebují. Kdybychom chtěly být jako mravenci museli bychom běhat s 300kg břemenem několikrát denně sem a tam po 15km dráze rychlostí 24 km / hod. Tak k čemu stroje.

Tak kdo je lepší?

podobně laděné knížky píše Bernard Werber

Víte že: Mravenci přežijí radiaci.